|
Abstrakt
| Opuštěné zemědělské areály v krajině jsou již od konce 90. let velkým tématem. Tento příspěvek představuje případovou architektonickou studii možnosti využití Ploskovického dvora pro individuální rekreační bydlení. Ploskovický dvůr, původně ovčín, je samota v katastru obce Ploskovice (okres Litoměřice) v CHKO České stře dohoří. První písemná zmínka pochází z roku 1801, objekt je však patrně starší, z první poloviny 18. století a je pravděpodobně vázán na působení Kiliána Ignáce Dietzenhofera a jeho „huti“ v Ploskovicích. K chovu ovcí sloužil dvůr do roku 1947, poté pro chov prasat. Od 90. let 20. století byla živočišná výroba utlumena, jeden objekt byl ještě částečně využíván k bydlení, od počátku milénia se postupně měnil v ruiny. Studie prokázala, že pro podobné areály lze nalézt nové využití, přičemž často klíčová je změna funkčního využití a kvalitní definování regulativů v rámci územního plánu obce při zohlednění aspektů ochrany krajinného rázu.. |