|
Abstrakt
| Prezentovaný příspěvek se věnuje architektonickým intervencím, jejichž projekt nebo realizace vzni kaly v 70. letech 20. století v areálu Pražského hradu. Nejprve se zaměřuje na postavení architektů během to hoto období s důrazem na pozici architektů působících přímo na Hradě nebo v odborných komisích, které se zabývaly úpravami v oblasti Pražského hradu. Zabývá se obecným popisem a výčtem stavebních zásahů v 70. letech. Pokusí se vystihnout přístupy jednotlivých architektů k obnově historických objektů. Popisuje, do jaké míry bylo využito rekonstrukcí, konverzí, nových zásahů do starých budov a jakým způsobem to ovlivnilo podo bu Pražského hradu. Věnuje se tvorbě klíčových architektů působících na Hradě ve sledovaném období – např. Josef Hrubý, Josef Pilař, František Cubr, Osvald Döbert, Karel Firbas, Věra Hlaváčková, Zdenka Nováková, Marie Švábová. Podrobněji se zaobírá dvěma nejvýznamnějšími intervencemi, které v největší míře ovlivnily vývoj v areálu Pražského hradu. Jednalo se o přestavbu Jiřského kláštera pro potřeby Národní galerie a rekonstrukce Španělského sálu, Rudolfovy galerie a Západního křídla Pražského hradu. Data, která jsou zde prezentována, vychází z provedeného archivního průzkumu v Archivu Pražského hradu, Archivu Kanceláře prezidenta republiky a Sbírce architektury v Národní galerii. Užitečným zdrojem jsou i periodika vycházející během řešeného časového období – Architektura ČSR, Československý architekt. Cenné informace vyplývají i z rozhovorů s pamětníky, kteří na Hradě v tomto období působili. Cílem příspěvku je jednak poukázat na mnohdy přehlíženou a neznámou práci architektů v hradním areálu, jednak představit nerealizované projekty, vize, které mohly ovlivnit podobu Hradu.. |
Plný text